Semenné banky, které žijí: Jak komunitní uchovatelé v Evropě chrání naši biodiverzitu

Semenné banky, které žijí: Jak komunitní uchovatelé v Evropě chrání naši biodiverzitu

Tento článek připravily Klára Hrdá a Sana Saleem na základě odborné studie Riccarda Bocciho a kolektivu (2025).

V posledních letech se stále častěji mluví o ztrátě biodiverzity, klimatických změnách a křehkosti našeho potravinového systému. Odpovědí, která se nabízí zespodu – z komunit, zahrad a malých farem – jsou komunitní semenné banky (CSBs). Na rozdíl od velkých genobank, které uchovávají semena dlouhodobě a především pro vědecký výzkum, se komunitní banky starají o živou biodiverzitu přímo v krajině. Semínka sdílejí, pěstují, znovu množí, sledují a často i šlechtí – s cílem zachovat odrůdy přizpůsobené místním podmínkám a potřebám lidí.

Semena mezi vědou a komunitou

Článek Community Seedbanks in Europe, publikovaný v roce 2025 v odborném časopise Genetic Resources, přináší první ucelenou analýzu toho, jakou roli hrají komunitní semenné banky v Evropě. Podle autorů není třeba vnímat je jako konkurenci genobankám, ale jako jejich praktické a komunitní doplnění. Zatímco genobanky slouží k uchování genofondu „na horší časy“, komunitní banky uchovávají biodiverzitu v živé podobě – v rukou lidí.

Autoři článku shrnují zkušenosti tří významných evropských organizací, které se komunitnímu uchovávání semen věnují desítky let:

🇮🇹 Rete Semi Rurali (Itálie)

– síť pro biodiverzitu a nové šlechtění

Rete Semi Rurali (RSR) vznikla v roce 2007 a sdružuje více než 30 organizací. Kromě uchovávání odrůd pracuje také na šlechtění tzv. evolučních populací, které jsou odolné a přizpůsobují se prostředí přímo v polích. Organizace vyvinula digitální nástroj DIVERSITAS, který sleduje pohyb semen i výsledky polních pokusů. Semenná banka RSR distribuuje semena dvakrát ročně, a to nejen zahrádkářům, ale i farmářům, kteří je testují v reálných podmínkách. Významným posunem bylo i to, že díky tlaku ze strany RSR a dalších partnerů Evropská komise v roce 2014 poprvé umožnila legální uvádění rozmanitých osiv na trh.

🇨🇭 ProSpecieRara (Švýcarsko)

– chrání nejen semena, ale i příběhy

ProSpecieRara byla založena už v roce 1982 a spravuje přes 5 600 odrůd kulturních rostlin a 32 plemen zvířat. V síti PSR působí stovky šlechtitelů, pěstitelů i zahradníků, kteří se starají o regeneraci, záznamy i sdílení semen. Organizace vyvinula vlastní značení odrůd pro farmáře a spolupracuje s řetězcem COOP, který produkty z těchto odrůd nabízí veřejnosti. Tento model spojuje uchovávání se skutečnou udržitelností – od semínka až po talíř.

🇦🇹 Arche Noah (Rakousko)

– semínková asociace a značka zároveň

Arche Noah vznikla v roce 1990 a je známá jako průkopník v uchovávání a šlechtění rozmanitých odrůd pro zahrádkáře i malé farmy. Vedle uchovávání a šíření osiva se zaměřuje na školení, politickou advokacii i výzkum. Organizace spolupracuje s farmáři na šlechtění zeleniny (např. rajčat) pro ekologické pěstování. Díky změnám v rakouské legislativě může dnes Arche Noah uvádět na trh i odrůdy, které neodpovídají průmyslovým standardům, ale jsou hodnotné pro drobné pěstitele.

Co nás tato zkušenost učí?

Zkušenosti těchto tří organizací ukazují, že komunitní semenné banky jsou víc než jen místa pro semena. Jsou to propojené sítě lidí, znalostí, zkušeností a praxe. Pracují s biodiverzitou v reálném světě – na zahradách, ve školách, na farmách. Učí se spolu, sdílejí, a tím pomáhají vytvářet odolnější a spravedlivější potravinové systémy.

Autoři článku navrhují, aby byly CSBs v budoucnu více formálně uznány v evropské legislativě. Nový návrh evropské regulace osiv totiž poprvé zmiňuje dynamické uchovávání diverzity a uznává význam šlechtění vedeného farmáři. Právě tento směr – spojení vědy, praxe a komunity – může být klíčem k udržitelnější budoucnosti.

Tento článek připravily Klára Hrdá a Sana Saleem na základě odborné studie Riccarda Bocciho a kol. (2025): Community Seedbanks in Europe: their role between ex situ and on-farm conservation.

Přejít nahoru