Jak na meziplodiny?

Článek pro vás připravila Klára Jakubíková

Toto je jedno ze slibovaných témat z předchozích článků (a co dělat v červenci máme už sepsáno tady), meziplodiny jsou něco, co pěstujeme ne pro nás, ale pro zahradu, aby se jí lépe dařilo — a také nám ušetří nějakou tu práci. Nejdřív si probereme přínosy, pak jaké druhy vybrat a kdy se do toho pustit. Začíná druhá polovina sezony, kdy právě meziplodiny naberou na významu.

Meziplodiny přináší velký bonus pro půdní kvalitu a život, ale i pro nás zahradníky

Po pořádku:

• zlepšují půdní strukturu — svými kořeny půdu kypří, pomáhají zadržet vodu, zlepšují podmínky pro mikroorganismy a pomáhají půdě udržet kvalitu. V dalších bodech se dozvíme, jak to dělají.
• zabraňují vyplavování živin a půdní erozi — holá půda bez zeleně rychle ztrácí vodu, půdní život (tedy mikroorganismy, žížaly a podobně) bez vlhkosti neprosperuje a stačil by jeden přívalový déšť, aby nám nejúrodnější vrstvu narušil a spláchl. Při silném větru dochází k odnosu půdních částeček pryč také. Porost meziplodin půdu zakryje a do dalších výsevů stabilizuje podmínky. Volně dostupné živiny (hlavně dusík) meziplodina spotřebuje pro svůj růst, jinak by mohlo dojít k vyplavení do hlubších vrstev půdy, kam už nedosáhnou kořeny zeleniny. Meziplodina může zůstat na záhonu i přes zimu, pokud nebudeme např. zarývat hnůj. 
• zvyšují obsah organické hmoty - právě jsme zachránili živiny a máme hromadu posečené nebo vytrhané biomasy, kterou můžeme zkompostovat, použít jako mulč, zaorat a tím  — odborně řečeno — zvýšit podíl organické hmoty. Jde o to, že právě organická hmota má rozhodující vliv na půdní úrodnost — díky ní funguje půdní život, zadržuje více vody a má tu správnou krásnou drobtovitou strukturu pro snadné a úspěšné pěstování a je už na nás, jestli jej využijeme jako kompost nebo zelené hnojení.
• potlačují plevele - jak rychle umí plevel obsadit prázdnou plochu, zvlášť po dešti, dobře známe při povzdechu, kolik to zase dá práce jej vytrhat. Meziplodiny pomohou hlavně proti rychle rostoucím plevelům nebo těm s oddenky, šlahnouny a po jejím odklizení je půda v podstatě čistá.
• podporují půdní život a uchovávají živiny - už jsme se o obojím zmínili a tak jenom doplním do celkového výčtu. 

A jaké druhy vybereme jako meziplodiny?

Hořčice bílá — roste rychle, dobře potlačuje plevel, působí i proti háďátkům v půdě a také omezuje některé houbové choroby, zvlášť když se zapraví do půdy ještě jako zelená hmota. Doporučuje se po bramborách, rajčatech nebo kukuřici. Patří do čeledi brukvovitých, takže je s ní nutné počítat v osevním postupu a střídání plodin, aby se nám nemnožili škůdci jako dřepčíci nebo krytonosci. 

Svazenka vratičolistá - mimo benefit se zelenou hmotou umí, stejně jako luskoviny, fixovat do půdy vzdušný dusík (a tím se půda hnojí sama!), krásně kvete a je to medonosná rostlina, prospěšná nejen půdě, ale i včelám. Pochází s Ameriky, takže nemá návaznosti na choroby nebo škůdce a nemusíme ji v osevním postupu řešit.

Lupina bílá/modrá, vikev setá — obě jsou to bobovité rostliny, umí dostat do půdy vzdušný dusík, lupina zlepšuje kvalitu písčitých půd, ale roste delší dobu, vikev je vhodná i pro výsevy červenec/srpen (a kdybychom lupinu semenařili, po ní bychom vysévali nějakou zimní zeleninu pro pozdní sklizně).

Pohanka obecná - rychlerostoucí (ale taky se rychle vysemeňuje, tak pozor, sklidit před kvetením), přitahuje opylovače a nevadí jí ani chudší půdy. Navíc látky, které uvolňuje z kořenů umí do půdy z organické hmoty uvolnit fosfor.

Oves a jiné obiloviny — najdeme hlavně v meziplodinových směsích, výhodné pro velké množství zelené hmoty i pro následné kompostování nebo mulčování (a některé směsky se dají i zkrmit králíkům nebo slepicím).

Kombinace více druhů ve směsi nám zajistí více benefitů jak ze strany vybraných druhů, tak následně pro půdní i nadzemní život (na různé druhy rostlin jsou navázané různé druhy jak půdních mikrobů, tak hmyzu), v obchodech hledejte jako luskoobilní směsky. 

Teď to hlavní, jak je budeme vysévat a lze si i meziplodiny semenařit?

Předpona mezi- v tom názvu odkazuje na to, že se nám budou hodit v nějakém mezičase, kdy na pozemku nic není a půda by zůstala holá. Pokud nechceme semenařit, sklidíme prostě v té fázi, ve které zrovna porost bude — a pro semenaření s tím musíme trochu počítat a nechat třeba kousek při okraji vykvést a dozrát (např. svazenka to do výsevu rajčat nestihne, hořčice na podzim po bramborách jen někdy). U směsek je dobré pro semenaření porost hodně kontrolovat a sklízet si semínka ručně podle toho, kdy co dozrálo, stojí za to i srovnat poměr jednotlivých druhů v některé komerční směsi (nebo v té, co jsme pořídili) a přibližně jej dodržet, pokud to bude možné. 

Výsev na jaře - v podstatě hned, jak to jde, zasejeme, sklidíme podle potřeby. Opravdu smysl (aby nám nevzcházely do vyseté zeleniny) má hlavně jako předplodina před rajčaty a dalšími výsadbami nebo výsevy “po zmrzlých.”

Výsev v létě - po sklizni česneku, brambor zvládneme vyset i ty druhy s delší vegetační dobou, hořčice, pohanka nebo i svazenka ale vytvoří dostatek hmoty i při srpnovém výsevu po sklizni např. kořenové zeleniny i brukví (ale po nich bych volila něco jiného než hořčici).

Podzimní výsev - pokud nebudeme rýt nebo zaorávat třeba hnůj, klidně může meziplodina jako půdokryvná ochranná vrstva zůstat na pozemku až do jara a až poté ji stačí buď zapravit do půdy nebo zkompostovat (ideálně promíchat s nějakou zelenou hmotou pro lepší rozklad). 

Meziplodiny jsou krůček k polykulturnímu zahradničení, jednak si s nimi zkusíme, jak plánovat více plodin za sebou na jednu sezonu a taky naši zahrádku obohatí jednak užitkovým, ale i estetickým způsobem, přinesou větší variabilitu pro živočichy a nechtějí od nás celkem žádnou péči. Až se chce napsat — a to se vyplatí!

Tento článek je trošku obsáhlejší, než jsem dosud tvořila, ale byla by škoda toto téma neuchopit celé pěkně popořadě tak, abyste mohli hned zařadit do osevního postupu něco nového. Třeba hned právě po sklizni česneku, na kterou se akorát chystám!