Článek připravila Klára Jakubíková.
Po úvodním článku zde navážu na téma zdraví rostlin, a začneme od podlahy — tedy od problematiky, jak rostlině zajistit co nejlepší výživu a podmínky. Zdravá rostlina je odolnější i při horším počasí, kdy se daří chorobám nebo když se má potýkat se škůdci. A že si tím zajistíme bohatší sklizeň nemusím dodávat.
Každá rostlina k výživě potřebuje spektrum minerálů v dostupné formě v půdě. Dá se s tím hezky počítat nebo se mořit chemickými vzorečky, ale v základě nám jenom znalost chemie nestačí, protože půda je i živý organismus a bez půdního života se odolnost rostlin zásadně snižuje. Jednak nám bude v půdě chybět voda (humus a všechny zbytky rostlin ji na sebe umí vázat a zadržovat, takže půda tak rychle nevysychá), rostliny mohou využívat sílu mykorhizy — soužití s mikroskopickými houbami, které zlepšují jejich zdravotní stav, odolnost i dostupnost některých živin — netýká se to jen lesních hub, ale pokud neznáte doplněk pro pěstování na bázi Pythium oligandrum (v obchodě vám rádi poradí), tak zkuste například s rajčaty, paprikami, jahodami.. Mimo to se živiny budou uvolňovat postupně (oproti nějakému práškovému hnojivu nebo zálivce) a rostlina je tak lépe využije.
Jak na zdravou půdu
Základní kameny, jak na zdravou půdu jsou dva. Hnojení a vápnění. Hnojení je dodání živin a vápnění je úprava pH nebo chemické reakce v půdě (kdy chceme, aby živiny zůstaly v přijatelné formě pro rostliny a nezabudovávaly se do nějakých komplexních sloučenin nebo se naopak rychle všechny nevyplavily pryč).
Vápnění zjednodušeně — “pocukrujeme” povrch půdy na podzim cca 1x za 3, 4 roky. Výsledek bude, že půda má lepší strukturu, rostliny budou zdravější — nedostatek vápníku nejlépe ukáže rajče (má tvrdé černé fleky na spodní straně plodu), ale i ostatní rostliny jsou slabší, menší a mohou mít horší kvalitu plodů. Upozorním, že dodání skořápek od vajíček vliv má, ale velmi pomalý, protože se rozkládají do přístupné formy pro rostliny dlouho.
Hnojení
Hnojení zobecním pouze na ta hnojiva biologického původu. Kupované minerální směsi jsou pro pěstování zeleniny doma spíš vyhozené peníze, protože sice dodáme živiny, ale potřebujeme i kvalitní půdu a tu nám jenom dodání minerálů nezajistí. Také můžeme lehce přehnojit a pokud dobře nastavíme střídání plodin a organické hnojení, nebudeme je potřebovat. Já maximálně občas použiju postřik mikroprvky na list u náročné zeleniny, jako je paprika, lilek a nebo tam, kde pěstujeme v nádobách a rostlina hodně prokořenina celý obsah květináče, dodání minerálů smysl má.
Základním kamenem hnojení je kompost. Nejen pro výživu rostlin, ale i pro zadržení vody v půdě, bohatství půdního života — bakterie, houby, žížaly a hmyz — i když některé škodí, pro vyvážený ekosystém jsou nakonec prospěšní všichni. Dál nám kompost pomáhá nevyhazovat bioodpad a kde to není možné, jde se zasadit o vybudování obecní nebo komunitní kompostárny.
Kompostu a tomu, jak funguje, věnuju ještě příští článek, abychom jej dělali dobře. Ještě dodám, co s organickým hnojením, jako je hnůj, slepičince a tak. Pokud bych to popsala na lidské výživě, kompost je vyvážená plnohodnotná strava, hnojení živočišného původu je dieta pro nabrání svalů (ale nemyslím steroidy, prostě když chcete vypadat dobře a dáte tomu maximum). Pokud máte živočišná hnojiva k dispozici, je škoda je nevyužít (ale ideální je nechat je taky zkompostovat, aby obsažené dusíkaté sloučeniny nebyly příliš agresivní, tedy musí být uleželé aspoň rok nebo dva). Hlavně náročné zeleniny jako brukve, paprika nebo dýně vyšší přísun živin ocení. Pokud zakládáme nové záhony, v prvních letech nám živočišné hnojivo také pomůže “nakopnout” půdní úrodnost, případně i upravit půdní strukturu rychleji. Pozor ale na pěstování ve vyvýšených záhonech nebo bez rytí, živočišná hnojiva se musí zapravit do půdy.
A jak poznáte, že to děláte dobře a máte zdravou půdu?
Její struktura bude drobtovitá, nebude se slévat do velkých tuhých hrud ani se příliš sypat, bude dlouho držet vodu — samozřejmě v největším parnu vyschne nakonec všechno, ale můžete srovnávat záhony na okolní pozemky. Taky bude mít půda sytou hnědou barvu až do černa (čím bledší zbarvení, tím je obsah humusu nižší). Kvalitu také poznáte na velkém množství žížal i na jaře podle vzcházení ze semínek — hlavně kořenová zelenina může být dobrý ukazatel, je citlivá na vyrovnanou zásobu vody a to přímo souvisí s obsahem humusu, protože jenom zálivka sama o sobě při klíčení a vzcházení nestačí. A taky se na povrchu půdy netvoří škraloup.
Zářijový a říjnový přehled máme zde a zde, doufám že letošní sezonu úspěšně ukončíme a přeju poklidný podzim s dýněmi, jablečným moštem a plný barev i sluníčka :).
