Článek pro vás připravila Klára Jakubíková
Nejdůležitější zahradní kroky v lednu, jsou ty, které projdeme v naší hlavě (i když ty, co uděláme pro odházení sněhu samozřejmě mají svoji váhu). Nastal ideální čas plánovat.
Využijte sněhu na doplnění jarní vláhy vašich rostlin
Tam, kde máte sněhovou pokrývku a chuť do práce, pomůže naházet většinu sněhu do zahrady (a taky do skleníku v rozumném množství nebo k okrasným květinám), zajistíme si tak vláhu navíc. Obecně jsou v poslední době jara s nižším úhrnem srážek, než by bylo optimální, tato činnost navíc se tedy určitě vyplatí.
Plánování nových výsevů
Jinak nás venku čeká spíše kontrola a úklidové práce, na které nebyl (nebo později nebude) dostatek času — vše je shrnuto v předchozích článcích, ale jak jsem zmínila výše, budeme teď hlavně plánovat a k tomu přidám pár tipů:
Začneme u střídání plodin
Dobře vymyšlené střídání a kvalitní hnojení je asi nejzákladnější základ, na kterém vystavíte úspěšnou sklizeň.
Tipuju, že většina z nás vymýšlí, co ještě nového vyset a vysázet a jak to napasovat do osevního postupu, co už máme. Nebo jste začátečníci a informací je najednou velká spousta. Střídat plodiny je důležité kvůli zachování půdní úrodnosti, potlačení chorob a škůdců a je důležité jej nepodcenit v kterékoliv systému pěstování (vyvýšené záhony, klasicky na poli ve velkém i maličkém měřítku).
Téma střídání plodin je pestré téma a může být složité, proto se pokusím co nejvíce zjednodušit a přiblížit celý systém.
Než stejnou plodinu (a taky botanickou čeleď, například hrášek a fazolky nebo ředkvičky, kadeřávek a kapusta) vysejeme nebo vysázíme na totéž místo, je dobré jí nechat 3, 4 roky odstup. Každá zelenina to může mít trochu jinak, některým pěstování po sobě nevadí, jiné by v následujícím roce na stejném místě moc užitku nepřinesly, ale tento časový údaj je co nejvíce univerzální pro základní plán.
Můžeme se také řídit tím, jak intenzivně je který druh zeleniny napadán chorobami nebo škůdci. Například rajčatům třeba několik let po sobě nevadí růst na stejném místě, pokud ale chceme mít méně starostí s ochranou proti plísni bramborové nebo dalšími chorobami, rozhodně je pro zdravotní stav lepší meziroční odstupy dodržet.
Další důležitý aspekt je náročnost plodin. Nejnáročnější — ve zkratce — brukve (mimo ředkvičky), dýně (hlavně ty velké) a všechny druhy zeleniny, které sklízíme plody jsou na živiny více náročné než listová nebo kořenová zelenina. Nejméně náročné jsou luskoviny a téměř plané druhy, jako například polníček, šrucha nebo saláty sklízené jenom na listy.
Také platí, že náročné zeleniny potřebují více světla. Listové a kořenové zeleniny lépe snáší větší zastínění. Čím větší plod a teplomilnější zelenina, tím bude sluníčka potřebovat více — i kvůli kvalitnímu opylení. Sled plodin se taky přizpůsobuje hnojení, pokud přihnojujeme na podzim jenom část plochy, právě tam na jaro umístíme náročné druhy, ty naplánujeme přednostně a zbytek rozmístíme až jako další v pořadí. Navíc saláty nebo špenát i bylinky se dají vždycky vyset třeba mezi vzrostlá rajčata nebo papriky.
A stejně jako mezi lidmi, i v rostlinné říši si některé druhy prospívají a jiné až tak ne. Dobře vymyšlené sousedství si prospívá i jako odpuzovač škůdců nebo dezinfekce půdy. Tématu ještě věnuju některý budoucí článek, ale například měsíček lékařský v zelenině prospívá půdě, cibule s mrkví v řádku na střídačku sinavzájem odpuzují škůdce a třeba mák (i okrasný) vedle česneku spolu neporostou. A o bazalce dohromady s rajčaty nejen na talíři, ale i na záhonku jsme určitě slyšeli všichni.
Plánování množství sadby
Už v lednu můžeme ideálně rozhodnout, kolik rostlin budeme předpěstovávat (hlavně podle domácí kapacity okenních parapetů a velikosti oken s dostatkem světla). Domácí sadba se vyplatí finančně a bývá i kvalitnější, ale pokud nemáte dostatek světla, budoucí plodiny mohou dosáhnout nižších výnosů (ale závisí to na více faktorech, o tom si ještě napíšeme). Na sociálních sítích nebo swapech ale není problém sehnat přebytky často i zadarmo.
Kam pro semínka?
Naplánovat a začít shánět můžeme i semínka (kde máte v okolí semínkovnu?), ty vysoce poptávané bývají vyprodané už před sezónou. Navíc zkontrolovat stav doma semenařených osiv, jestli nejsou navlhlá, něčím napadená nebo poškozená je taky důležitá připomínka, abychom na jaře nebyli překvapení. A jak naložit s případnými přebytky, máme zde.
